Vesnice se od města z urbanistického hlediska liší větším podílem veřejných prostranství a velkým množstvím zahrad s vysokou zelení. Veřejná prostranství byla vždy tradičně využívaná obyvateli a od pradávna měla svou hlubokou komunitní funkci. Pro hlubší uvědomění důležitosti těchto míst se stačí rozhlídnout v jiných obcích, kde vznikají neurbanizované satelitní plochy. Proto věříme, že udržovat jádro obce v charakteristickém vesnickém duchu a obnovit lidové využití návsi je potenciálem pro každého z nás a také projevem naší lásky k Mirošovicím.
Velké množství zeleně se také tradičně pojí s vesnicemi a byla by velká škoda z tohoto charakteristického rysu ustupovat. Právě funkční louky, vzrostlé stromy, a dokonce přilehlé lesy jsou našim velkým bohatstvím a mimo jiné zajišťují, že u nás bude vždy horko o něco snesitelnější než ve městech s většinou zpevněných povrchů. Je naší mimořádnou povinností o tyto plochy pečovat a kultivovat je. Navíc má zeleň ještě tu laskavou schopnost, že dokáže zjemnit ostré přechody mezi výrazně odlišnými urbanistickými strukturami nebo nevhodné prvky přímo izolovat od okolí.
Naší obcí protéká Lomnický potok, který se vlévá do Kunického a ten ústí až v Senohrabech do Mnichovky. Na Kunickém potoce je vybudována vodní nádrž U Zvoničky a na Lomnickém potoce je náš největší Štičí rybník, který má rozlohu bezmála 20ha.
Nádrž U Zvoničky je obtočná vodní nádrž, která byla na začátku roku 2018 rekonstruována a byla obnovena její retenční kapacita. Na této vodní nádrži se koná tak oblíbený rybářský kroužek pro děti, který zde k naší velké radosti vedou Mnichovičtí rybáři.
Štičí rybník je výraznou dominantou naší vesnice a je to také mimořádně oblíbené místo nejen mirošovických občanů. Za koupáním se sem sjíždí lidé z okolních vesnic a mnoho z nás má v oblibě procházky v přilehlém lese. Tento rybník je průtočnou vodní nádrží a byl naposledy rekonstruován a odbahněn v roce 2005-2006.
Obě rekonstrukce našich vodních nádrží byly financované s podporou evropských dotačních programů, které zcela jistě také nastavují následné podmínky nakládání s těmito rybníky. Správné hospodaření na vodní ploše totiž úzce souvisí s kvalitou její vody.
Pokaždé, když chceme kvalitu vody v rybníce analyzovat, musíme se rozhlížet po krajině celého povodí potoka, jež ho sytí. Například rybníky obklopené intenzivně obhospodařovanými zemědělskými plochami jsou soustavně zanášené jemnou frakcí zemědělské půdy a jsou také mnohem náchylnější k eutrofizaci (nadměrné obohacování ekosystému živinami, zejména se jedná o dusík a fosfor). Lomnický potok pramení v oblasti Dolní a Horní Lomnice, protéká přes lokální čistírnu odpadních vod a dále protéká lesní a zemědělskou krajinou, než se vlévá do Štičího rybníka.
Vzhledem k tomu, že je Štičí rybník tak oblíbeným místem ke koupání, bylo by vhodné mít kvalitu vody jako prioritu a monitorovat ji. V případě výskytu sinic nebo jinak výrazně zhoršené kvality vody by měla být informována veřejnost. V tuto chvíli není Štičí rybník proti znečištění ničím chráněn a jsou zde pouze udržovány břehy sekáním porostu. Vodní nádrž je přirozeně znečišťována splachem nečistot z intravilánu obce, rybí obsádkou, ale také znečištěním, které přitéká spolu s Lomnickým potokem.
Štičímu rybníku by mohla velmi pomoct sedimentační nádrž vybudovaná nad ním nebo kaskáda menších retenčních nádrží, které by zadržovaly nečistoty naplavené potokem. Tento prostor by byl zároveň dalším zadržením vody v krajině, což by samo o sobě mělo být naším novodobým cílem, kterým budeme společně bojovat proti suchu.
Velmi prospěšné by mohlo být vybudování litorálního pásma, což je mělké pobřežní pásmo hojně osázené rostlinami, které dokážou zachycovat přebytečné živiny rozpuštěné ve vodě. A právě to pomáhá samočistícím procesům, které mají velmi pozitivní vliv na kvalitu vody. Mimo to může být taková oblast mimořádně významnou lokalitou pro nejrůznější zvířecí druhy, kteří do naší krajiny právem patří.
Dalším opatřením s výrazným vlivem na kvalitu vody může být správně nastavený chov ryb. Ze zkušeností se jeví extenzivní chov jako nejvhodnější u vodních nádrží s primární koupací funkcí. To proto, že v tomto způsobu chovu ryb je dodržována druhová pestrost a ryby nejsou systematicky dokrmovány. I toto podpoří samočistící schopnost rybníku.
Nakonec nejvíc prospěje nám všem, když začneme hledat řešení mezi odborníky, dívat se na správné příklady v našem okolí a vést spravedlivou a odpovědnou diskuzi.
ZDROJE :
https://voda.gov.cz
MMR – Charakter a struktura zástavby venkovských sídel v územních plánech (verze 2018)

ČÚZK – katastrální mapa

ČVUT – Rybníky a účelové nádrže (Doc. Ing. Karel Vrána, CSc. a Ing. Jan Beran v roce 2013)